Kořenáč zapsal 3.1.2000: Buenos Aires, pánové (a dámy), kytaristé a kytaristky, nepraví Rychlonožka, nýbrž Š., jinak kytarista Rudých Koster, skupiny, jež se vážně zabývá produkcí nemoderního metalu. Přeji vám tedy dobrého ovzduší v sekci www.pankagency.cz , která je určena především kytaristům, avšak nejen jim, protože vedle kytar bych tu chtěl provětrat ještě množství jiných nechutností, které si mně honí v hlavě.

Ještě než kliknete na butoň „Zpět“, chci vám rychle říct, co můžete od mých kytarových lekcí čekat. Dává-li někdo kytarové lekce, jsou pro jejich potenciální příjemce důležité především dvě věci: kolik toho vlastně sám umí, a jakou hudbu hraje.

Pokud jde o můj um a z něj vyplývající morální právo někoho poučovat: součástí tohoto webu jsou MP3ky z nového dema Rudých Koster, které si můžete na CDčku za kilo opatřit ve Zlaté desce nebo v baru na Míru. Vidět mě (nás) hrát můžete samozřejmě i na našich koncertech, ale hlavně se chystám vyrábět mini-MPtroječky speciálně pro tyhle lekce. Ty by pak názorně demonstrovaly přímo věci, o kterých tu budu mluvit. Je samozřejmé, že na výběr témat budou mít vliv i vaše případné otázky a žádosti.

A teď k hudbě, kterou hraju: v zásadě se jedná o sólovou kytaru staré metalové školy. Můj největší bůh a učitel je Marty Friedman (Megadeth, Cacophony), hodně jsem se naučil i od Kirka Hammetta ze starších desek Metalliky (správně hádáte, ani já jsem jejich vyměknutí nepřenesl přes srdce), a Dimebaga Darella z Pantery, univerzálního virtuosa, který udělal umění i z „obyčejných“ doprovodů. Všichni tři jsou kultivovaní, racionální hráči se zdravým smyslem pro experiment a velmi čistou, elegantní technikou. Mimo metal jsem se pak hodně poučil u Jimiho Hendrixe (to ‚ste nečekali, co?!), Johna Fruscianteho z Red Hot Chili Peppers, Keitha Richardse a mnoha dalších. Takže psát tu budu o všem, co jsem od těch kluků šikovných pochytil a ještě můžu navrch přidat pár věcí, na které jsem přišel sám.

A co konkrétně bude předmětem lekcí v nejbližší době? Čistota zvuku je čistota techniky, jak jí dosáhnout. Rychlé hraní, kdy, proč, jak na to. Zvuk – v čem je důležitý a v čem ne, jak jej nakroutit. Rozklady – jsou dnes ještě vůbec k něčemu? Váleček na fakovacím prstě – kovboj nebo metalista? Co je dobré sólo a co je špatné sólo, jak na to jdu já. Kromě těchto dost širokých témat bych pak chtěl psát o konkrétních technikách, s doprovodem zMPtrojkovaných licků, což je materiálu na věčnost a den.

Závěrem: říká se, že učit znamená učit se podruhé. Nepíšu tyto lekce proto, že bych si snad myslel, že už všechno umím a teď můžu začít poučovat; chtěl bych tím jednak pomoci těm z vás, kdo se učí a mají pocit, že s něčím nemůžou hnout (znám ten pocit moc dobře a je to svinstvo;-), jednak bych si sám chtěl udělat v lecčems pořádek. Ať už tak nebo tak, pište! Pište, co se vám líbí, nelíbí, co byste chtěli vědět a co vás nezajímá. !!#&$%*(&^%#$ @^&!! METAL!!!